Včelí vosk patří k nejstarším včelím produktům využívaným člověkem a jeho historie sahá tisíce let do minulosti. Archeologické nálezy dokládají jeho používání už ve starověkém Egyptě, kde sloužil nejen k výrobě svíček, ale také při balzamování těl a jako součást léčivých a kosmetických přípravků. Egypťané si cenili jeho konzervačních vlastností a schopnosti chránit pokožku.
Ve starověkém Řecku a Římě byl včelí vosk používán v lékařství k ošetření ran, popálenin a kožních potíží. Lékaři jej kombinovali s bylinami a oleji pro výrobu mastí. Římané jej rovněž využívali k výrobě psacích tabulek, pečetí a svíček, které byly symbolem čistoty a hojnosti.
Ve středověku byl včelí vosk nepostradatelnou surovinou v klášterech, kde se z něj vyráběly svíčky pro církevní obřady i léčivé masti. Lidové léčitelství jej používalo k ochraně a regeneraci pokožky. V tradiční čínské medicíně byl vosk součástí mastí a zábalů podporujících hojení.
- Už v pravěku byl včelí vosk používán jako lepidlo a ochranný nátěr nástrojů.
- Ve starověkém Egyptě sloužil při balzamování a výrobě léčivých i kosmetických přípravků.
- V antickém Řecku a Římě byl součástí mastí na rány, popáleniny a kožní potíže.
- Ve středověku byl hlavní surovinou pro výrobu církevních svíček a ochranných mastí.
- Tradiční medicína využívala včelí vosk k ochraně pokožky a podpoře hojení.
- Dnes je včelí vosk ceněn v přírodní kosmetice, farmacii i ekologických výrobcích.
V novověku a moderní době se včelí vosk stal důležitou složkou kosmetiky, farmacie i řemesel. Díky svým ochranným, změkčujícím a konzervačním vlastnostem zůstává dodnes ceněnou přírodní surovinou, která spojuje tradiční znalosti s moderním využitím.













