Jak poznat pravý včelí vosk?

Pravý včelí vosk poznáte podle jemné medové vůně, bodu tání mezi 62–65 °C a testu škrábnutím - pravý vosk vytvoří spirálovité odštěpky, zatímco parafín se drolí. Pro spolehlivé ověření je však nutná laboratorní analýza.

K čemu se používá včelí vosk?

Včelí vosk se nejčastěji používá v kosmetickém průmyslu na výrobu mastí, krémů, balzámů na rty a rtěnek. Dále se využívá při výrobě svíček, v lékařství k ochraně pokožky a v domácnosti jako přírodní leštidlo.

Jaké je složení včelího vosku?

Včelí vosk obsahuje především estery mastných kyselin a alkoholů (70 %), volné mastné kyseliny (14 %), nasycené uhlovodíky (12 %), volné mastné alkoholy (2 %) a aromatické látky. Je také bohatý na vitamín A.

Jaký je bod tání včelího vosku?

Pravý včelí vosk taje při teplotě 62–65 °C. Parafín má bod tání nižší (kolem 50–60 °C) a stearin vyšší, což lze využít při orientačním testu pravosti vosku.

Včelí vosk - vlastnosti, složení a využití

Včelí vosk

Co je to včelí vosk?

Včelí vosk je přirozeným produktem, který vzniká metabolickou přestavbou cukrů a pylu v trávicím a voskotvorném ústrojí medonosných včel.

Z jedné malé šupinky dokážou včely vytvořit dokonce celý plást. Včelí vosk je vylučován mladšími včelími dělnicemi. U čerstvě vylíhlých včel není žláza, ve které vosk vzniká, ještě zcela vyvinutá, vosk mohou včely produkovat až ve věku 12 – 18 dní. Voskotvorné žlázy najdeme na třetím, čtvrtém, pátém a šestém článku zadečku, kde se na každém z nich nacházejí dvě, takže včelí dělnice jich má celkem osm. Matky a trubci voskotvorné žlázy nemají.

Sekret ze žláz po vyloučení tuhne a velice rychle se mění na bíle zbarvené voskové šupinky. Včely visící v hroznu si je navzájem ze zadečků sbírají a zpracovávají kusadly. K šupinkám poté přidají sekret, díky kterému má vosk plastickou a vláčnou konzistenci. Po této úpravě z něj začnou stavět plástve.

Historie

Historie využití včelího vosku člověkem

Včelí vosk patří k nejstarším včelím produktům využívaným člověkem a jeho historie sahá tisíce let do minulosti. Archeologické nálezy dokládají jeho používání už ve starověkém Egyptě, kde sloužil nejen k výrobě svíček, ale také při balzamování těl a jako součást léčivých a kosmetických přípravků. Egypťané si cenili jeho konzervačních vlastností a schopnosti chránit pokožku.

Ve starověkém Řecku a Římě byl včelí vosk používán v lékařství k ošetření ran, popálenin a kožních potíží. Lékaři jej kombinovali s bylinami a oleji pro výrobu mastí. Římané jej rovněž využívali k výrobě psacích tabulek, pečetí a svíček, které byly symbolem čistoty a hojnosti.

Ve středověku byl včelí vosk nepostradatelnou surovinou v klášterech, kde se z něj vyráběly svíčky pro církevní obřady i léčivé masti. Lidové léčitelství jej používalo k ochraně a regeneraci pokožky. V tradiční čínské medicíně byl vosk součástí mastí a zábalů podporujících hojení.

Už v pravěku byl včelí vosk používán jako lepidlo a ochranný nátěr nástrojů.
Ve starověkém Egyptě sloužil při balzamování a výrobě léčivých i kosmetických přípravků.
V antickém Řecku a Římě byl součástí mastí na rány, popáleniny a kožní potíže.
Ve středověku byl hlavní surovinou pro výrobu církevních svíček a ochranných mastí.
Tradiční medicína využívala včelí vosk k ochraně pokožky a podpoře hojení.
Dnes je včelí vosk ceněn v přírodní kosmetice, farmacii i ekologických výrobcích.

V novověku a moderní době se včelí vosk stal důležitou složkou kosmetiky, farmacie i řemesel. Díky svým ochranným, změkčujícím a konzervačním vlastnostem zůstává dodnes ceněnou přírodní surovinou, která spojuje tradiční znalosti s moderním využitím.

Historie využití včelího vosku ve starověkém Egyptě

Složení

Složení včelího vosku

Včelí vosk obsahuje poměrně složitou směs esterů vyšších mastných kyselin s vyššími alkoholy, uhlovodíků, mastných kyselin, sterolů, barviv a aromatických látek. Dále obsahuje více než 15 složitých sloučenin, kdy mezi početně nejvýznamnější patří monoestery, diestery, uhlovodíky, volné kyseliny a estery kyselin. Je také bohatý na vitamín A.

Fyzikální vlastnosti

Drobná krystalická struktura bez lesku
Barva vosku bývá bílá, žlutobílá, světle žlutá, hnědá. Je závislá na druhu včel, které vosk vytvořily a na zdroji včelí pastvy nebo způsobu jeho získávání
Typická vosková vůně s jemným nádechem medu
Na dotek není vosk mastný, nezanechává matné stopy, není lepivý
Je velmi tvarovatelný a měkký již při pokojové teplotě
Včelí vosk je směsí více látek s různým bodem tání. Například žlutý včelí vosk má bod tání 62 až 65 °C
Pravý včelí vosk je lehčí než voda a jeho hmotnost závisí na teplotě vosku

Chemické složení včelího vosku

Složení včelího vosku^[2]

Využití

Využití včelího vosku

Dříve byl včelí vosk pro lidi téměř nenahraditelný, vyráběli z něj svíce, které pro ně byly jediným zdrojem světla v noci, také jej používali k utěsňování a vosk je chránil před vlhkem. V současné době již včelí vosk tyto funkce neplní.

Nejčastěji se používá v kosmetickém průmyslu, a to na výrobu mastí, krémů, řasenek, balzámů na rty, rtěnek. Právě včelí vosk stojí za jejich lepší strukturou, má totiž pro její základ výbornou konzistenci. Včelí vosk navíc zvyšuje i přilnavost kosmetických výrobků na kůži a na pokožce tvoří ochrannou vrstvu. Přidává se také do mýdel a krémů zajišťujících ochranu a pružnost pokožky.

Blahodárné účinky včelího vosku

Včelí vosk je velmi cenný především pro lidskou pokožku. Na kůži skvěle drží, a proto se, jak je zmíněno výše, přidává do nejrůznějších krémů, mastí, pleťových sér i sprchových gelů. Pokožku výborně zjemní a pomáhá také na akné. Na pokožce vytváří jemný ochranný film s antibakteriálními účinky, díky kterým příznivě ovlivňuje podrážděnou a popraskanou kůži.

Účinkuje také proti bakteriím, jako je např. zlatý stafylokok. Ještě blahodárnější účinky má včelí vosk v kombinaci s dalšími přírodními produkty jako je med a olivový olej. Jejich společné působení navzájem zlepšuje jejich účinky. To vše jsou to čisté přírodní produkty a společně působí antibakteriálně, protizánětlivě a antifungálně. Léčba směsí těchto tří látek je prokázána jako bezpečná, dobře tolerovaná a klinicky účinná.

Včelí vosk také obsahuje značné množství vitaminu A (oční vitamin, retinol), napomáhá růstu organismu a podporuje zrakové vjemy. Při jeho nedostatku dochází k poruše rohovky a sítnice. Dále také zvyšuje odolnost proti infekčním nemocem. Vitamin A je nutný i pro normální růst a vývoj těla, a obzvláště pro zdravé zuby a kosti. Vitamín A ochraňuje sliznice před infekcemi a je základem pro tvorbu fotosenzitivního pigmentu důležitého pro zrak.

Jaký včelí vosk vybrat do kosmetiky

K výrobě domácích mastí a kosmetiky se včelí vosk často používá k zahuštění olejů a navíc pro své vyživující a ochranné vlastnosti. Jestliže si zajdete za včelařem, abyste si od něj koupili vosk, musíte mu říci, že jej potřebujete k výrobě mastí. Někteří včelaři budou jistě vědět, který je ten nejvhodnější. Chtějte panenský vosk z volné stavby, protože přesně takový vosk potřebujete.

Jaký je rozdíl mezi voskem klasickým a panenským z volné stavby?

Panenský včelí vosk je jemně nažloutlý. Je získáván z plástů, které nikdy nebyly zakladeny včelí královnou. Tyto plásty jsou čisté a krásně světlé. Myslete ale na to, že vosk musí být z volné stavby, a to je takový, kde není mezistěna, kterou včelař vkládá do rámku, aby včelám usnadnil stavbu plástů. Plásty, které byly mnohokrát zakladeny včelí královnou, nazýváme tmavé plásty, ve kterých se vyvíjely mladé včely. Díky tomu dostaly tmavou barvu. Ve tmavých plástech byly včely nejspíše léčené a tím byly kontaminovány zbytky léčiv. Tyto se tedy pro použití v kosmetice absolutně nehodí.

Stává se, že včelař většinou moc vosku z panenské volné stavby nemá, avšak čistý, žádnou chemií nezatížený vosk je možné získat z voskových víček při vytáčení medu. Co jsou to ale vosková víčka? Včela sbírá nektar a mění ho na med. Ten poté ukládá do plástů a každou buňku plástu po naplnění zavíčkuje voskem. Toto včely dělají proto, aby se do plástu vešlo co nejvíce medu a aby byl zakonzervovaný na zimu. Při vytáčení medu musí být tyto víčka odstraněna, aby se dal med vytočit. Tato víčka jsou z čistého panenského vosku, a proto velmi vhodné pro kosmetické použití.

Včelí vosk můžete dostat ve formě plástů nebo víček po vytáčení. Ty si ale musíte sami vytavit a vyčistit. Nebo je seženete ve formě voskového koláče, co je již vytavený čistý vosk. Je-li koláč světlý a bez nečistot, je dosti pravděpodobné, že jde o kvalitní vosk. Jestliže je ale tmavý, je lepší ho odmítnout a hledat jinde. Stále se musí jednat pouze o panenský vosk z volné stavby.

Posledním pravidlem, které je nutné dodržet, je, že vosk nesmí být v úle v období léčení, což bývá od léta do jara. Takový vosk bude určitě obsahovat stopy po léčivech, která se v létě a na podzim aplikují na včelstva při boji proti včelímu parazitovi – kleštíkovi. Avšak včelaři nemusí vědět, že je tím vosk kontaminován, a tím pádem jej nelze použít pro tyto účely.

Test pravosti včelího vosku

Včelí vosk bývá někdy falšován příměsí parafínu, stearinu nebo jiných levnějších vosků. Testování pravosti mimo laboratoř je problematické a výsledky jsou pouze orientační. Pro spolehlivé ověření čistoty vosku je nutná laboratorní analýza.

Jak provést orientační test?

Orientační test pravosti

Přivoňte k vosku – pravý včelí vosk má jemnou medovou vůni, parafín je bez vůně nebo páchne chemicky.

Bod tání – pravý včelí vosk taje mezi 62–65 °C. Parafín má bod tání nižší (kolem 50–60 °C) a stearin vyšší.

Test škrábnutím – nehtem škrábnete po povrchu, pravý vosk vytvoří spirálovité odštěpky, parafín se spíš drolí.

Fotogalerie

Kusy panenského vosku z divoké stavby včel

Včela sbírající nektar z květu mateřídoušky

Zdroje

Zdroje informací

Použité zdroje:

SPÜRGIN, Armin. Včelí vosk: získávání, zpracování a mnohostranné využití. Vydání v češtině první. Přeložil Dalibor TITĚRA. Praha: Brázda, 2023. ISBN 978-80-209-0464-5.
TITĚRA, Dalibor. Včelí produkty mýtů zbavené: med, vosk, pyl, mateří kašička, propolis, včelí jed. Praha: Brázda, 2006. ISBN 80-209-0347-X.
KODOŇ, Stanislav. Včelí vosk a jeho produkce. Praha: Brázda, 1991. ISBN 80-209-0160-4.
AHNERT, Petra. Včelí vosk: jak si vyrobit domácí svíčky, mýdla, balzámy, krémy, peelingy. Přeložil Eva FUKOVÁ. V Praze: Metafora, 2018. ISBN 978-80-7359-545-6.